Evropa a radikální levice: Moment č. 7

Moment 7
Sedmé vydání časopisu Iniciativy Ne rasismu navazuje po roční odmlce na číslo věnované autonomnímu regionu Rojava a je samozřejmě k dostání na Salé.

Kurdská oblast na severu Sýrie je dějištěm revoluce ve společenských a politických vztazích, které se nově ustavují v podmínkách demokratického konfederalismu. Je příznačné, že ideje, které evropská levice nese jako své špatné svědomí a stíny minulosti, jsou uskutečňovány v každodenní praxi mimo kontinent, který se považuje za výspu humanistických hodnot svobody a rovnosti. Současná Evropa je do sebe zahleděná, obtěžkaná vlastní minulostí a jejím odkazem, kterému není schopná porozumět, natož ho uskutečnit. Jsme svědky hořkého uvědomění, že Starý kontinent už není pupkem světa a je pouze jednou z jeho provincií.

Evropa se zrodila z Asie – je západním výběžkem většího geografického celku, který ji přesahuje. Z periferního postavení a neustálé kulturní konfrontace, setkávání a prolínání s jiným vyplynulo uvažování v protikladech. Základem sebeidentifikace Evropy je vymezování vůči druhým, které však zakrývá vnitřní rozpolcenost a nemožnost pevného ukotvení vlastní identity. Hranice Evropy nejsou pevné a její identita není jednoznačná, což se naplno projevuje v období současné krize. Pro mnohé je východiskem ještě hlubší propadání do iluze o vlastní jedinečnosti a výlučnosti, o kterých se Evropané přesvědčují v čele s pravicovými populisty, identitáři a fašisty. Příznakem hlubokých vnitřních rozporů jsou ploty na na vnějších i vnitřních hranicích, vzrůstající násilí a militarizace společnosti.

Máme za sebou „léto migrace“ i diskuse okolo tzv. Grexitu. Nikoli náhodou jsme proto za téma tohoto čísla Momentu zvolili Evropu, přesněji řečeno evropskou dimenzi v teorii a praxi radikální levice. Shromáždili jsme v něm původní texty i překlady zabývající se vztahem radikální levice k evropskému projektu na jedné straně a spoluprací radikálně-levicových skupin napříč hranicemi jednotlivých národních států v Evropě.

Jan Blažek ve svém textu hledá emancipační lék na existenciální krizi Evropy. V zdravém jádru ideje Evropy podle něj leží maximy rovnosti v jinakosti a odporu k dogmatismu, které nás mohou vyvést z pasti neoliberálního a hierarchického uspořádání vztahů na kontinentu.

John Holloway čerpá sílu k vytváření lepšího světa ze síly sociálních hnutí, které se nebojí hlasitě zakřičet Ne! a odmítnout kapitalismus, stranickou politiku i národní stát. Na vývoji Řecka v posledních letech ukazuje, že není možné vyměnit vzpouru proti systému za kompromis se státem. Jazyk riotů je jazyk mezinárodní.

Mario Neumann a Sandro Mezzadra ve svém článku „Demokratická vzpoura“ docházejí k závěru, že řešením aktuální existenční krize Evropské unie nemůže být ani návrat k „Evropě národů“, ani stažení se na lokální rovinu. Tolik potřebná levicová ofenziva podle nich musí být ultraevropská.

Nutností, možnostmi a obtížemi transnacionální spolupráci radikálně levicových skupin se zabývá hned několik dalších textů. Tylda Brumlíková představuje vývoj původně německé antikapitalistické aliance Blockupy, jež je známá především transnacionální mobilizací proti Evropské centrální bance a politice škrtů, již ECB vnucuje krizí nejvíce postiženým státům.

Dále jsme přeložili ustavující prohlášení antiautoritářské antikapitalistické platformy Beyond Europe. To doplňuje rozhovor s drážďanskou skupinou Ausser Kontrolle, jednou ze skupin zapojených do činnosti této platformy. S Ausser Kontrolle jsme mluvili také o možnostech spolupráce mezi skupinami ve středoevropském regionu, tedy o tématu, jemuž jsme v březnu tohoto roku věnovali panelovou diskusi “Playing on common grounds”. V tomto čísle Momentu si z ní můžete přečíst report.

Toto vydání zakončuje recenze Martina Vrby na knihu Německá Evropa nedávno zemřelého sociologa Ulricha Becka.

Zpravodaj Iniciativy Ne Rasismu, květen 2016